Doteď si pamatuji, jak nám na střední pedagogické škole paní profesorka v pedagogice pustila dokument o Marii Montessori. Vnitřně jsem cítila, že mě prvky z tohoto směru lákají, zajímají a ztotožňuji se s nimi. Během vykonávání praxe na vysoké škole se mi potvrzoval výrok, jak velký význam má individuální přístup ke každému žákovi a jak moc na mnohých místech chybí. Každý z nás je originál a zejména u dětí je potřeba rozvíjet jejich vlohy takovým způsobem, jaký jim nejvíce, nejen rámci výuky, vyhovuje, a to díky osobnímu zájmu, vlídnosti, spolupráci a respektu.
Již od mala jsem si přála pracovat s dětmi. Během mých studijních let jsem se setkala se spoustou kantorů a postupně jsem zjistila, jakým učitelem bych se ráda stala a jakým věcem a přístupům k žákům se chci díky předchozím zkušenostem s některými kantory vyvarovat. Dětem chci být rovnocenným partnerem, který je ve třídě k pomoci s upřímným zájmem a ne k vyvolávání negativních emocí a strachů.
Po střední pedagogické škole jsem navázala na učitelství pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagogiku, kde jsem si mimo rámec praxe mohla vyzkoušet být průvodcem chlapci s vadou zraku v rámci prostorové orientace. Aktivně se věnuji pořádání dětských táborů různého typu a délky. Jsem také pracovníkem v sociálních službách v Azylovém domě pro matky s dětmi. Mám velmi ráda přírodu, se svou psí parťačkou Molly se věnujeme sportovní kynologii. Kromě poznávání nových míst mám ráda hudbu a kreativní tvoření, zejména malbu akvarelem.
Těším se, že se společně navzájem budeme inspirovat. 😊
